Někde jsem četl, že klient si najme reklamní agenturu jen ve dvou případech. Na práci, kterou nechce dělat, nebo na práci, kterou udělat neumí.

A protože dnes si málokdo může dovolit nechtít něco dělat, zredukoval bych tvrzení jen na případ, kdy něco neumí udělat. A teď je otázka, kolik věcí neumí.

Obor marketingové komunikace, horším názvem reklama nemá bohužel pověst oboru plným lidí - sekáčů, kteří musí být hodně dobří, když pod jejich rukama vznikají tak pěkné, vtipné, sebevědomé, kvalitní práce.

Chybí srovnání se světem, hodnocení, ať kladné nebo záporné, celé reklamní tvorby i tvůrců samotných. Jsou tady soutěže typu Louskáček, Zlatá pecka apod., ty jsou ale je pro hrstku zasvěcených a vyvolených.

Ostatní vnímají reklamu jako něco otravného, co jim nepozváno vniklo do obýváků nebo před čím nestačili při reklamní přestávce utéct na záchod. A protože zadavatelé jsou také jen lidi, vnímají reklamu stejně. Navíc si kladou otázku, co já bych z toho, co předvádějí marketingoví a reklamní tvůrci v TV i veřejném prostoru, neuměl? Vymyslet prvoplánové sdělení? O tom, že jeho výrobky jsou nejlevnější? Doslova za hubičku, kdy slovní sdělení nestačí, a je tedy nutné umocnit vjem obrázkem ženy s našpulenou pusou - hubičkou?
Sestavit leták se "super" nabídkou a roznést do schránek?

Vymyslet akci 1 + 1, 2 + 1, + dárek nebo 30% slevu, která platí jen to úterka?
Napsat reklamní text, který začíná slovy Vyzkoušejte, získejte, odhalte, nepropásněte, zažijte, ...?

Říct všem jak je nejlepší, nejkvalitnější, nejlevnější ... , a že už je 10, 15, 20 let na trhu?
Takovou reklamu umíme taky, říkají, a mají pravdu, protože my jsme jim zatím nedokázali, že umíme i něco jiného, lepšího. Nebo alespoň, že naše práce je o něčem jiném, že se snažíme, a že chceme jen příležitost, která nepřichází možná jen proto, že se bojí jít do skvělý reklamy. To není ta reklama, jak ji znají, a o které si myslí, že ta jediná funguje.
A pak nakonec řeknou, my si to uděláme radši sami.

 

Martin Lidický